OBSAH:

Pravidla házené

1:1 Hrací plocha (obr.1) je obdélník dlouhý 40 m, široký 20 m a obsahuje dvě brankoviště (viz pravidla 1:4 a 6) a hrací pole. Podélné strany se nazývají postranní čáry, kratší strany ohraničují brankové autové čáry, respektive mezi tyčemi brankové čáry.

Okolo celé hrací plochy by měla být ochranná zóna, široká vedle postranních čar nejméně 1 m a za brankovými autovými čarami nejméně 2 m.

Vlastnosti hrací plochy se nesmí měnit v prospěch jednoho z družstev.

1:2 Branka (viz obr.2a a 2b) stojí ve středu brankové autové čáry. Branky musí být pevně zakotveny do podlahy nebo do zdi. Mají světlost na výšku 2 m a na šířku 3 m.

Brankové tyče jsou pevně spojeny příčným břevnem. Jeho zadní hrana se musí překrývat se zadním okrajem brankové čáry. Brankové tyče a břevno musí mít čtvercový průřez (8 x 8 cm). Musí být na třech z hracího pole viditelných stranách natřeny dvěma barvami, které se výrazně odlišují od pozadí.

Branka musí být opatřena sítí. Ta musí být zavěšena tak, aby do branky vhozený míč normálně zůstal v brance.

1:3 Všechny čáry na hrací ploše jsou součástí prostoru, který na hrací ploše ohraničují. Brankové čáry mezi tyčemi jsou 8 cm široké (obr.2a), všechny ostatní čáry mají šířku 5 cm.

Dva na sebe navazující prostory mohou být namísto čar vymezeny také dvěma rozdílnými barvami plochy.

1:4 Před každou brankou je vyznačeno brankoviště. Brankoviště je ohraničeno čarou brankoviště (6 m čarou):

(i) před brankou ve vzdálenosti 6 m rovnoběžně s brankovou čarou vede 3 metry dlouhá čára (měřeno od zadního okraje brankové čáry k přednímu okraji čáry brankoviště);

(ii) dva čtvrtkruhy s poloměrem 6 m (měřeným od zadních vnitřních rohů brankových tyčí) spojují 3m dlouhou čáru s brankovou-autovou čarou.

1:5 Čára volného hodu - devítimetrová čára - se vyznačí přerušovanou čarou ve vzdálenosti 3 m souběžně s čarou brankoviště. Jednotlivé čáry stejně jako mezery mezi nimi měří vždy 15 cm (obr.1).

1:6 Sedmimetrová čára je 1 m dlouhá značka před brankou. Je vyznačena rovnoběžně s brankovou čarou ve vzdálenosti 7 m (měřeno od zadního okraje brankové čáry k přednímu okraji 7 m čáry (obr.1).

1:7 Čára hranice brankáře (4 m čára) je 15 cm dlouhá značka před brankou. Je vyznačena rovnoběžně s brankovou čarou ve vzdálenosti 4 m (měřeno od zadního okraje brankové čáry k přednímu okraji 4 m čáry (obr.1).

1:8 Středová čára spojuje půlící body obou postranních čar (obr.1 a 3).

1:9 Čára pro střídání (část postranní čáry) vede pro každé družstvo od středové čáry až do vzdálenosti 4,5 m od středové čáry. Na konci čáry pro střídání jsou vyznačeny rovnoběžně se středovou čarou na obě strany od postranní čáry 15 cm dlouhé čáry. (obr.1 a 3).

Poznámka :

Detailní technické instrukce pro hrací plochu a branky jsou uvedeny v "Předpisech pro hrací plochu a branky"

Obr.1 : Hrací plocha /Abbildung 1 ze strany 6 originálu/

brankoviště : viz také obr.5 (strana...)

Všechny míry uvedeny v cm.

Obr. 2a : Branka /Abbildung 2a ze strany 7 originálu/

Obr. 2b : Branka - Pohled ze strany /Abbildung 2b ze strany 8 originálu/

Obr. 3 : Čáry pro střídání a prostory pro střídání /Abbildung 3 ze strany 8 originálu/

Stolek časoměřiče a střídačky musí být umístěny tak, aby časoměřič a zapisovatel mohli vidět čáry pro střídání. Stolek je postaven před úrovní střídaček blíže k postranní čáře, přesto by od ní měl být vzdálen alespoň 50 cm.

Pravidlo 2 - Hrací doba, závěrečný signál, time-out

2:1 Normální hrací doba pro všechna družstva s hráči nad 16 let trvá 2 x 30 minut; přestávka v poločase trvá 10 minut.

Normální hrací doba pro družstva mládeže od 12 do 16 let činí 2 x 25 minut, pro družstva žactva od 8 do 12 let trvá 2 x 20 minut, přestávka v poločase 10 minut.

2:2 Pokud je stav utkání po skončení regulérní hrací doby nerozhodný a utkání se má hrát až do rozhodnutí, následuje po pětiminutové přestávce prodloužení. Prodloužení trvá 2 x 5 minut s 1 minutou přestávky v poločase.

Není-li utkání ani po prvním prodloužení ještě rozhodnuto, následuje po pětiminutové přestávce druhé prodloužení 2 x 5 minut s 1 minutovou přestávkou v poločase.

Pokud se ani v něm nerozhodne, postupuje se při určení vítěze podle rozpisu příslušné soutěže.

Závěrečný signál

2:3 Hrací doba začíná hvizdem rozhodčího, po kterém následuje výhoz, a končí automatickým závěrečným signálem veřejného časoměrného zařízení nebo závěrečným signálem časoměřiče. Pokud žádný takový signál nezazní, musí rozhodčí zapískat a tím potvrdit, že hrací doba již skončila (17:10).

Komentář :

Není-li k dispozici veřejné časoměrné zařízení s automatickým závěrečným signálem, použije časoměřič stolní hodiny nebo stopky a ukončí utkání (poločas) závěrečným signálem (18:2, druhý odstavec).

Použité veřejné časoměrné zařízení by mělo být nastaveno, pokud je to možné, na měření od 0 do 30 minut.

2:4 Všechna porušení pravidel a nesportovní chování, ke kterým došlo před závěrečným signálem nebo současně s ním (v poločase nebo na konci utkání), musí být potrestána, i když to lze provést až po zaznění signálu. Rozhodčí pak ukončí střetnutí (poločas) až po provedení volného (s výjimkou 13:4c) nebo 7 m hodu, na jejichž výsledek je třeba vyčkat (vysvětlivka 1).

2:5 Pokud zazní závěrečný signál (v poločase nebo na konci utkání) současně s provedením volného nebo 7-m hodu, musí být tento hod opakován, i když míč již letěl vzduchem. Rozhodčí musí před ukončením utkání (poločasu) vyčkat na výsledek opakovaného hodu.

2:6 V situacích popsaných v pravidlech 2:4 a 2:5 mohou být hráčům a funkcionářům družstev uděleny osobní tresty za porušení pravidel a nesportovní chování při provádění volného nebo 7 m hodu. Porušení pravidel při provádění takového hodu však v žádném případě již nemůže znamenat volný hod opačným směrem.

2:7 Jestliže rozhodčí zjistí, že časoměřič ukončil utkání (poločas) závěrečným signálem předčasně, jsou povinni zadržet hráče na hrací ploše a nechat dohrát zbytek hrací doby.

Při znovuzahájení hry zůstává míč tomu družstvu, které bylo v držení míče v okamžiku předčasného závěrečného signálu. Pokud míč nebyl ve hře, bude utkání pokračovat hodem odpovídajícím herní situaci, jinak podle pravidla 13:4 a-b volným hodem.

Pokud byl první poločas utkání (nebo prodloužení) ukončen opožděně, musí být druhý poločas o odpovídající dobu zkrácen. Pokud byl druhý poločas utkání (nebo prodloužení) ukončen později, nemohou rozhodčí na situaci nic měnit.

Time-out

2:8 Rozhodčí určují, zda a jak dlouho bude hrací doba přerušena ("Time-out").

V následujících situacích je time-out povinný :

1. vyloučení, diskvalifikace, vyloučení do konce utkání

2. 7 m hod

3. time-out družstva

4. chyba při střídání nebo vstup nadpočetného hráče na hrací plochu

5. hvizd časoměřiče nebo technického delegáta

6. nezbytná domluva mezi rozhodčími podle pravidla 17:8

Podle okolností může být time-out udělen také v dalších situacích (vysvětlivka 2).

Porušení pravidel během time-outu mají stejné následky jako porušení pravidel během hrací doby (16:13, první odstavec).

2:9 Při time-outu dávají rozhodčí znamení časoměřiči k zastavení časomíry.

Přerušení hrací doby se oznamuje časoměřiči třemi krátkými hvizdy a signalizačním znakem 16.

Po time-outu (15:3b) musí být hra znovu zahájena zapískáním.

2:10 Každé družstvo má nárok na jeden time-out družstva ("Team Time-out") v délce jedné minuty (vysvětlivka 3).
 

3:1 Míč má kožený nebo syntetický povrch. Musí být kulatý. Vnější materiál nesmí být lesklý nebo hladký (17:3).

3:2 Družstva v jednotlivých kategoriích musí používat míče následujících velikostí (obvod a váha) :

• 58-60 cm a 425-475 g (velikost IHF 3) pro muže a dorostence (16 let a starší);
• 54-56 cm a 325-375 g (velikost IHF 2) pro ženy, dorostenky (14 let a starší) a žáky (od 12 do 16 let);
• 50-52 cm a 290-330 g (velikost IHF 1) pro žákyně (od 8 do 14 let) a žáky (od 8 do 12 let).

Komentář :

Předpis IHF o míčích ("IHF-Ballreglement") obsahuje technické požadavky na míče používané při všech oficiálních mezinárodních utkáních.

Tato pravidla neurčují velikosti ani váhu míčů pro miniházenou.

3:3 Pro každé utkání musí být k dispozici nejméně dva míče. Náhradní míče musí být během utkání k dispozici u stolku časoměřiče. Všechny míče musí odpovídat pravidlům 3:1-2.

3:4 Rozhodčí určí, kdy bude použit náhradní míč. V takovém případě musí být náhradní míč ihned předán do hry, aby bylo přerušení hry co nejkratší a nebylo nutné nařídit time-out.

Družstvo

4:1 Družstvo se skládá nejvýše ze 12 hráčů.

Na hrací ploše se smí současně nacházet nejvýše 7 hráčů. Ostatní hráči jsou střídající.

Družstvo musí během celého utkání mít jednoho hráče na hrací ploše označeného jako brankáře. Hráč, označený jako brankář, může kdykoli zaujmout pozici hráče v poli. Stejně tak může kterýkoli hráč z pole kdykoli převzít pozici brankáře (viz pravidla 4:4 a 4:7).

K zahájení utkání musí na hrací plochu nastoupit nejméně 5 hráčů.

Počet hráčů družstva může být během utkání - včetně prodloužení - kdykoli doplněn až na 12 hráčů (v kontinentálních soutěžích a akcích IHF se situace přizpůsobí konkrétnímu reglementu).

Pokud klesne počet hráčů na hrací ploše pod 5, může se v utkání pokračovat. Záleží na posouzení rozhodčích, zda a kdy bude nezbytné utkání přerušit nebo ukončit (17:13).

4:2 Družstvo smí během utkání ustanovit nejvýše 4 funkcionáře družstva. Tito funkcionáři nesmějí být během utkání vystřídáni. Jeden z nich musí být označen jako odpovědný funkcionář družstva. Pouze tento funkcionář je oprávněn hovořit s časoměřičem / zapisovatelem a případně s rozhodčími

(s výjimkou dle vysvětlivky 3).

Funkcionáři družstva nejsou v zásadě oprávněni během utkání vstupovat na hrací plochu. Porušení tohoto pravidla se trestá jako nesportovní chování (8:4, 16:1d, 16:3d a 16:6b). Hra pak pokračuje volným hodem pro družstvo soupeře (13:1a-b; vysvětlivka 9).

4:3 Hráč nebo funkcionář družstva je oprávněný k účasti na utkání, pokud je přítomen při úvodním zapískání a je uveden v zápise o utkání.

Všichni hráči a funkcionáři, kteří se dostaví po zahájení utkání, musí dostat od zapisovatele nebo časoměřiče oprávnění ke hře a být dopsáni do zápisu o utkání.

Oprávněný hráč může kdykoliv přes vlastní čáru pro střídání vstoupit na hrací plochu (viz pravidla 4:4 a 4:6).

Pokud vstoupí na hrací plochu neoprávněný hráč, musí být diskvalifikován. Hra bude pokračovat volným hodem družstva soupeře (13:1a-b; vysvětlivka 9).

Střídání hráčů

4:4 Střídající hráči mohou během utkání kdykoliv a opakovaně, bez hlášení zapisovateli nebo časoměřiči, nastoupit do hry, pokud střídaní hráči opustili hrací plochu (4:5).

Opustit hrací plochu a vstoupit na ni je možné pouze přes vlastní čáru pro střídání (4:5). To platí také pro střídání brankářů (4:7 a 14:10).

Pravidla pro střídání platí také při time-outu (s výjimkou time-outu družstva).

4:5 Chybné střídání se trestá vyloučením příslušného hráče. Pokud se při jedné konkrétní situaci dopustí chyby při střídání více hráčů, bude potrestán jen ten hráč, který porušil pravidla jako první.

Hra bude pokračovat volným hodem pro družstvo soupeře (13:1a-b; vysvětlivka 9).

4:6 Pokud vstoupí nadpočetný hráč bez střídání na hrací plochu nebo hráč zasáhne neoprávněně ze střídačky do hry, bude takový hráč vyloučen. Družstvo musí být po následující 2 minuty redukováno o jednoho hráče na hrací ploše.

Vstoupí-li vyloučený hráč v době svého vyloučení na hrací plochu, obdrží nový dvouminutový trest, který začíná ihned, a na zbytek doby jeho původního vyloučení musí být družstvo na hrací ploše znovu redukováno.

Hra bude v obou případech pokračovat volným hodem družstva soupeře (13:1a-b; vysvětlivka 9).

Vybavení hráčů

4:7 Hráči v poli jednoho družstva musí mít jednotné sportovní oblečení. Kombinace barev a design oblečení obou družstev musí být navzájem zřetelně odlišné. Hráč nasazený jako brankář musí mít oblečení takové barvy, která se liší od barev hráčů v poli obou družstev i od brankáře soupeře (17:3).

4:8 Hráči musí mít na zádech nejméně 20 cm a na prsou nejméně 10 cm vysoká čísla. Tato by měla být od 1 do 20.

Barva čísel se musí zřetelně odlišovat od barvy a vzoru sportovního oblečení.

Kapitáni družstev musí nosit asi 4 cm širokou pásku kolem nadloktí jedné ruky, zřetelně kontrastní proti barvě dresu.

4:9 Hráči musí nosit sportovní obuv.

Není dovoleno nosit předměty, které by mohly hráče ohrozit. Toto omezení zahrnuje například chrániče hlavy, obličejové masky, náramky, hodinky, prsteny, řetízky, náhrdelníky, náušnice, brýle bez upevňovacích pásků a pevných obrouček, stejně jako všechny další předměty, které by mohly být nebezpečné nebo způsobit zranění (17:3). Použití čelenky z měkkého, elastického materiálu je povoleno.

Hráči, kteří tomuto pravidlu nevyhovují, se nesmějí zapojit do hry, dokud problém neodstraní.

4:10 Pokud hráč krvácí nebo má krev na těle nebo na oblečení, musí neprodleně a dobrovolně opustit hrací plochu (normálním vystřídáním), aby krvácení mohlo být zastaveno, rána ošetřena a zakryta, krev odstraněna a oblečení vyčištěno. Teprve poté může hráč znovu vstoupit na hrací plochu.

Hráč, který v souvislosti s tímto nařízením nerespektuje pokyny rozhodčího, se dopouští nesportovního chování (8:4, 16:1d a 16:3c).

4:11 V případě zranění mohou rozhodčí při time-outu výjimečně povolit dvěma oprávněným osobám z družstva povolit vstup na hrací plochu (signalizační znaky 16 a 17), aby se postarali o zraněného hráče svého družstva (4:2, 16:1d, 16:3d, 16:6b).

Brankáři je dovoleno :

5:1 při bránění v brankovišti se dotknout míče kteroukoli částí těla.

5:2 pohybovat se s míčem v brankovišti nehledě na omezení platná pro hráče v poli (pravidla 7:2-4, 7:7). Nesmí však zdržovat provedení vyhazování (6:5, 12:2 a 15:3b).

5:3 opustit bez míče brankoviště a zapojit se do hry v poli. V tomto případě podléhá pravidlům pro hráče v poli.

Brankoviště se považuje za opuštěné, jakmile se brankář kteroukoli částí těla dotkne hracího pole za čarou brankoviště.

5:4 opustit brankoviště s míčem, který nedostal pod kontrolu, a dále s ním hrát v hracím poli.

Brankáři není dovoleno :

5:5 ohrožovat při obranné činnosti soupeře (8:2, 8:5).

5:6 opustit brankoviště s míčem, který dostal pod kontrolu (13:1a).

5:7 po vyhazování se znovu dotknout míče mimo brankoviště dříve, než se ho dotkl jiný hráč (13:1a).

5:8 dotknout se míče, který leží nebo se kutálí mimo brankoviště, pokud se sám nachází v brankovišti (13:1a).

5:9 vnést do brankoviště míč, který leží nebo se kutálí mimo brankoviště (13:1a).

5:10 vrátit se s míčem z hracího pole do brankoviště (13:1a).

5:11 dotknout se nohou od kolena dolů míče, který se pohybuje směrem do hracího pole nebo leží v brankovišti (13:1a).

5:12 při provádění 7 m hodu soupeře překročit čáru hranice brankáře (4m čáru) nebo její prodloužení na obě strany dříve, než míč opustí ruku házejícího hráče (14:9).

Komentář :

Pokud brankář stojí jednou nohou na zemi za čarou hranice brankáře nebo na ní (4m čáře), je mu dovoleno pohybovat druhou nohou nebo jinými částmi těla ve vzduchu i přes tuto čáru.

6:1 Do brankoviště smí vstoupit jen brankář (viz však 6:3). Za vstup do brankoviště se považuje, když se jej, včetně čáry brankoviště, dotkne kteroukoli částí těla hráč z pole.

6:2 Při vstupu hráče z pole do brankoviště musí být rozhodnuto následovně :

1. volný hod, když do brankoviště vstoupil hráč z pole s míčem (13:1a).
   
    
2. volný hod, když do brankoviště vstoupil hráč z pole bez míče a získal tím výhodu (13:1a-b; avšak s výjimkou 6:2c).
   
    
3. 7 m hod, když obránce vstupem do brankoviště zmařil jasnou brankovou příležitost (14:1a).

6:3 Vstup do brankoviště se netrestá :

1. když do brankoviště vstoupil hráč po odehrání míče a nezpůsobil tím soupeři nevýhodu.
   
    
2. když do brankoviště vstoupil hráč z pole bez míče a nezískal tím žádnou výhodu.
   
    
3. když do brankoviště vstoupil obránce při nebo po obranném pokusu a nezpůsobil tím soupeři nevýhodu.

6:4 Míč v brankovišti patří brankáři.

Není dovolen žádný dotek míče, který se kutálí nebo leží v brankovišti nebo který brankář pevně drží (13:1a-b). Je dovoleno hrát s míčem, který se nachází ve vzduchu nad brankovištěm, s výjimkou vyhazování (12:2).

6:5 Pokud se míč během hry dostane do brankoviště, musí jej brankář vyhazováním (pravidlo 12) znovu vrátit do hry.

6:6 Pokud se hráč bránícího družstva při obranné akci dotknul míče, který poté brankář chytil nebo zůstal ležet v brankovišti, pokračuje se ve hře vyhazováním (6:5).

6:7 Při zahrání míče do vlastního brankoviště musí být rozhodnuto následovně :

1. gól, pokud míč skončil v brance.
   
    
2. volný hod, pokud míč zůstal ležet v brankovišti nebo se brankář dotknul míče a ten neskončil v brance (13:1b).
   
    
3. vhazování, pokud míč přešel přes brankovou autovou čáru (11:1).
   
    
4. ve hře se pokračuje, pokud míč prošel brankovištěm a vrátil se do hracího pole, aniž se ho dotknul brankář.

6:8 Míč, který se z brankoviště dostal zpět do hracího pole, zůstává ve hře.

Hraní s míčem

Je dovoleno :

7:1 míč s použitím rukou (otevřených nebo pěstí), paží, hlavy, trupu, stehen a kolen házet, chytat, tlumit, strkat nebo tlouci.

7:2 míč maximálně 3 sekundy držet, i když leží na zemi (13:1a).

7:3 pohybovat se s míčem nejvýše tři kroky (13:1a). Za jeden krok se považuje :

1. když hráč, stojící oběma nohama na zemi, jednu nohu zvednul a znovu položil, a nebo posunul jednu nohu z jednoho místa na druhé;
   
    
2. když hráč, stojící na jedné noze, chytil míč a dotknul se pak země druhou nohou;
   
    
3. když se hráč po skoku dotknul země jednou nohou a potom na stejné noze provedl skok nebo se dotknul země druhou nohou;
   
    
4. když se hráč po skoku dotknul země oběma nohama současně a potom jednu nohu zvednul a znovu ji položil nebo ji posunul z jednoho místa na druhé.

Komentář :

Když hráč jednu nohu posunul na jiné místo a poté druhou nohu přisunul, jedná se celkem pouze o jeden krok.

7:4 míč na místě nebo i v běhu :

1. odrazit jedenkrát od země a jednou nebo oběma rukama znovu chytit.
   
    
2. opakovaně jednou rukou driblovat k zemi nebo jednou rukou opakovaně po zemi kutálet a potom jednou nebo oběma rukama znovu uchopit, případně zvednout.

Jakmile potom hráč jednou nebo oběma rukama míč uchopí, musí ho během 3 sekund, případně nejpozději po 3 krocích (13:1a) odehrát.

Úder míče o zem nebo driblink začíná teprve tehdy, když se hráč libovolnou částí těla dotknul míče a usměrnil jej k zemi.

Pokud se míč dotknul jiného hráče nebo branky, je dovoleno jej znovu odrazit od země nebo driblovat a znovu chytit.

7:5 míč překládat z jedné ruky do druhé.

7:6 hrát s míčem vkleče, vsedě nebo vleže.

Není dovoleno :

7:7 dotknout se míče více než jedenkrát, jestliže se míč mezitím nedotkl země (podlahy), jiného hráče nebo branky (13:1a).

Chyby při chytání míče se netrestají.

Komentář :

Za chybu při chytání se považuje, když hráč nedostal míč pod kontrolu při pokusu o jeho chycení nebo ztlumení.

Pokud hráč dostal míč pod kontrolu, smí se ho po driblinku nebo odrazu od země dotknout již pouze jedenkrát.

7:8 dotknout se míče nohou od kolena dolů s výjimkou nastřelení míče soupeřem (13:1a-b).

7:9 Pokud se míč dotkne rozhodčího na hrací ploše, pokračuje se ve hře.

Pasivní hra

7:10 Není dovoleno držet míč družstvem, aniž by byla zjevná snaha o útočnou akci nebo pokus o střelu na branku (vysvětlivka 4). To je pasivní hra, která se trestá volným hodem proti družstvu držícímu míč (13:1a).

Volný hod se provádí z místa, na kterém byl míč při přerušení hry.

7:11 Je-li patrná tendence k pasivní hře, ukáží rozhodčí varovný signál (signalizační znak č.18). To dává družstvu s míčem příležitost změnit styl útočné akce a vyhnout se ztrátě míče. Pokud se styl útočení po varovném signálu nezmění nebo pokud družstvo nevystřelí na branku, bude nařízen volný hod pro družstvo soupeře (viz vysvětlivku 4).

Ve zvláštních situacích (například vědomé nevyužití jasné brankové příležitosti) mohou rozhodčí i bez předchozího varovného signálu nařídit volný hod proti družstvu s míčem.

Je dovoleno :

8:1

1. používat rukou a paží k získání nebo zblokování míče.
   
    
2. otevřenou rukou odebrat soupeři míč z kterékoliv strany.
   
    
3. blokovat soupeře tělem, i když nemá míč.
   
    
4. udržovat pokrčenými pažemi zepředu tělesný kontakt se soupeřem, tímto způsobem ho kontrolovat a kopírovat jeho pohyb.

Není dovoleno :

8:2

1. vyrazit nebo vytrhnout soupeři z rukou jím chycený míč.
   
    
2. soupeře blokovat nebo odstrkovat použitím rukou, paží či nohou.
   
    
3. soupeře svírat, držet, strkat, nabíhat nebo naskakovat na něj;
   
    
4. soupeře s míčem nebo bez míče v rozporu s pravidly ohrožovat nebo omezovat.

8:3 Porušení pravidla 8:2, při nichž akce směřuje převážně nebo výhradně proti soupeři a nikoliv proti míči, musí být trestáno progresivně. Progresivní trestání znamená, že nestačí při takovém porušení pravidel nařídit pouze volný nebo 7 m hod, pokud přestupek přesahuje míru nedodržování pravidel, která se normálně vyskytuje v boji o míč.

Každé porušení pravidel, které odpovídá definici progresivního trestání, vyžaduje osobní trest, počínaje napomenutím hráče (16:1b) s tendencí k dalším přísnějším trestům (16:3b a 16:6g).

Napomenutí a vyloučení udělená za jiné přestupky se do postupu progresivního trestání rovněž započítávají.

8:4 Tělesné a slovní projevy, které nejsou slučitelné se sportovním duchem, se posuzují jako nesportovní chování (příklady viz vysvětlivka 5). To platí stejně pro hráče jako pro funkcionáře družstva na hrací ploše i mimo ni. Progresivní trestání se použije i v případě nesportovního chování (16:1d, 16:3c-d a 16:6b, g, h).

8:5 Hráč, který napadne soupeře způsobem ohrožujícím zdraví, bude diskvalifikován (16:6c), zejména pokud :

1. ze strany nebo zezadu udeří nebo strhne za paži protihráče, který je ve střelecké (odhodové) pozici;
   
    
2. při akci udeří protihráče do hlavy nebo krku;
   
    
3. nohou, kolenem nebo jiným podobným způsobem udeří hráče do těla nebo protihráči nastaví nohu;
   
    
4. strčí nebo atakuje protihráče, který běží nebo je ve výskoku, natolik, že protihráč přestane pohyb svého těla kontrolovat. To platí rovněž v případě, kdy brankář opustí své brankoviště při protiútoku družstva soupeře;
   
    
5. z volného hodu prováděného jako přímý hod na branku zasáhne do hlavy obránce za předpokladu, že ten se nepohybuje. Stejně tak pokud zasáhne střelou ze 7 m hodu do hlavy brankáře, který se nepohybuje.

8:6 Hrubé nesportovní chování hráče nebo funkcionáře družstva na hrací ploše nebo mimo ni (příklady viz vysvětlivka 6) se trestá diskvalifikací (16:6d).

8:7 Za násilnost během hrací doby musí být provinivší se hráč vyloučen do konce utkání (16:9 až 11). Násilnost mimo hrací dobu má za následek diskvalifikaci (16:6e; 16:13b, d). Funkcionář družstva, který se dopustí násilnosti, bude diskvalifikován (16:6f).

Komentář :

Násilnost je ve smyslu těchto pravidel definována jako zvláště silný a úmyslný útok na tělo jiné osoby (hráče, rozhodčího, zapisovatele, časoměřiče, funkcionáře družstva, delegáta, diváka a podobně). Jinými slovy nejde o přímé reflexivní chování ani o výsledek neopatrného či přehnaného způsobu obrany.

Plivnutí na druhou osobu se výslovně považuje za násilnost.

8:8 Přestupky proti pravidlům 8:2-7 mají za následek 7 m hod pro družstvo soupeře (14:1), pokud byla porušením pravidel přímo - nebo nepřímo vyvolaným přerušením hry - zmařena jasná branková příležitost družstva soupeře.

Jinak následuje po porušení pravidel volný hod pro družstvo soupeře (13:1a-b, 13:2-3).

9:1 Gólu je dosaženo, když míč celým objemem přešel brankovou čáru (obr.4), pokud před hodem nebo při něm házející hráč nebo jeho spoluhráči neporušili pravidla. Brankový rozhodčí potvrdí dvěma krátkými hvizdy a signalizačním znakem 12, že bylo dosaženo gólu.

Jestliže se míč dostal do branky přesto, že některý hráč bránícího družstva porušil pravidla, musí být gól uznán.

Pokud rozhodčí nebo časoměřič přerušili hru dříve, než míč zcela přešel brankovou čáru, nesmí být gól uznán.

Pokud hráč zahraje míč do vlastní branky, znamená to gól ve prospěch družstva soupeře, s výjimkou situace, kdy brankář provádí vyhazování (12:2, druhý odstavec).

Komentář :

Pokud osoba nebo jiný subjekt, který se neúčastní hry (divák atd.), zabrání míči v cestě do branky, musí být uznán gól, jsou-li rozhodčí přesvědčeni, že jinak by míč skončil v brance.

9:2 Když rozhodčí uznali gól a zapískali k provedení výhozu, nemůže již tento gól být anulován.

Zazní-li přímo po dosažení gólu a před provedením výhozu závěrečný signál (v poločase nebo na konci utkání), musí rozhodčí tento gól (již bez výhozu) zřetelně potvrdit, že branka platí.

Komentář :

Gól uznaný rozhodčími by měl být ihned zobrazen na ukazateli stavu (výsledkové tabuli).

9:3 Družstvo, které dosáhlo většího počtu gólů než družstvo soupeře, je vítězem. Pokud obě družstva dosáhla stejného počtu gólů nebo nepadl žádný gól, je výsledek utkání nerozhodný (2:2).

Obr. 4 : Dosažení gólu /Abbildung 4 ze strany 28 originálu/

10:1 Na začátku utkání má výhoz družstvo, které po vyhraném losování zvolilo míč. Druhé družstvo má právo si vybrat stranu. Pokud si však vítěz losování zvolil stranu, má výhoz družstvo soupeře.

Před začátkem 2. poločasu si družstva vymění strany. Výhoz bude provádět družstvo, které nemělo výhoz na začátku utkání.

Před každým prodloužením se znovu losuje, přitom platí všechna ustanovení pravidla 10:1.

10:2 Po každém gólu je hra znovu zahájena výhozem družstva, které gól obdrželo (s výjimkou 9:2, druhý odstavec).

10:3 Výhoz se musí provést během tří sekund po zapískání (13:1a) ze středu hrací plochy (s tolerancí 1,5 m na obě strany) libovolným směrem. Hráč provádějící výhoz musí jednou nohou stát na středové čáře, dokud míč neopustí jeho ruku (13:1a; vysvětlivka 7).

Hráči družstva provádějícího výhoz nesmějí překročit středovou čáru před zapískáním k výhozu (15:1, druhý a třetí odstavec).

10:4 Při výhozu na začátku každého poločasu (a případných prodloužení) se musí všichni hráči nacházet na vlastní polovině hracího pole.

Při výhozu po dosažení gólu se mohou hráči družstva, které neprovádí výhoz, zdržovat na obou polovinách hracího pole.

Ve všech případech se nesmí protihráči přiblížit k hráči provádějícímu výhoz blíže než na 3 m (15:7).

11:1 Vhazování se provádí, když míč úplně přešel za postranní čáru, nebo když se míče předtím, než překročil brankovou autovou čáru, jako poslední dotknul hráč z pole bránícího družstva.

11:2 Vhazování provádí bez pískání (s výjimkou 15:3b) družstvo, jehož hráči se nedotkli jako poslední míče předtím, než přešel za postranní nebo brankovou autovou čáru.

11:3 Vhazování se provádí z místa, na kterém míč překročil postranní čáru, nebo - pokud míč překročil brankovou autovou čáru - z místa, kde se na příslušné straně sbíhají postranní a branková-autová čára.

11:4 Vhazující hráč musí jednou nohou stát na postranní čáře, dokud míč neopustí jeho ruku. Vhazujícímu hráči není dovoleno položit míč a opět jej zvednout, ani odrazit od země a znovu jej chytit (13:1a).

11:5 Při vhazování nesmějí hráči soupeře přistoupit k vhazujícímu hráči blíže než na 3 m.

Ve všech případech se však mohou postavit bezprostředně k čáře brankoviště, i když je odstup mezi nimi a vhazujícím hráčem menší než 3 m.

12:1 Vyhazování se provádí, když brankář dostal pod kontrolu míč ve svém brankovišti (pravidlo 6:5), nebo když míč přešel za brankovou autovou čáru poté, co se ho jako poslední dotkl brankář nebo hráč družstva soupeře.

12:2 Vyhazování provádí brankář bez pískání (s výjimkou 15:3b) z brankoviště, přes čáru brankoviště.

Vyhazování je provedeno, když brankářem odehraný míč přešel čáru brankoviště.

Hráči druhého družstva se sice mohou zdržovat u čáry brankoviště, smějí se však míče dotknout až poté, když přešel čáru brankoviště.

12:3 Po provedeném vyhazování se brankář smí znovu dotknout míče až poté, když se ho předtím dotknul jiný hráč (5:7, 13:1a).

Nařízení volného hodu

13:1 Rozhodčí zásadně přerušují hru s tím, že bude znovu zahájena volným hodem druhého družstva, když:

1. družstvo, které má míč, se dopustilo porušení pravidel, které musí vést ke ztrátě míče (4:2-3, 4:5-6, 5:6-11, 6:2a-b, 6:4, 7:2-4, 7:7-8, 7:10, 8:8, 10:3, 11:4, 12:3, 13:7-8, 14:4-7 a 15:2-5).
   
    
2. bránící družstvo se dopustilo porušení pravidel, které vedlo k tomu, že útočící družstvo ztratilo míč (4:2-3, 4:5-6, 5:5, 6:2b, 6:4, 6:7b, 7:8, 8:8).

13:2 Rozhodčí by měli podporovat plynulost hry tím, že se vyvarují předčasných přerušení hry nařizováním volných hodů.

To znamená, že rozhodčí by podle pravidla 13:1a neměli nařídit volný hod, pokud bránící družstvo získá míč bezprostředně po porušení pravidel ze strany útočícího družstva.

Stejně tak by rozhodčí podle pravidla 13:1b měli zasáhnout teprve tehdy, až bude jasné, že útočící družstvo následkem porušení pravidel ze strany bránícího družstva ztratilo míč nebo již nemůže v útočné akci pokračovat.

Pokud je třeba za porušení pravidel udělit osobní trest, mohou rozhodčí hru neprodleně přerušit, pokud to nezpůsobí nevýhodu družstvu, které pravidla neporušilo. Jinak by mělo potrestání být odloženo až do dokončení probíhající akce.

Pravidlo 13:2 neplatí v případě přestupků proti pravidlům 4:2-3 nebo 4:5-6, kdy musí být hra ihned přerušena signálem časoměřiče.

13:3 Pokud dojde v době, kdy míč není ve hře, k porušení pravidel, které má normálně podle pravidel 13:1a-b za následek volný hod, bude hra znovu zahájena hodem odpovídajícím důvodu původního přerušení hry.

13:4 Kromě situací popsaných v pravidlech 13:1a-b se navíc nařizuje volný hod ke znovuzahájení hry v určitých případech, kdy byla hra přerušena (to znamená, že míč byl ve hře) bez porušení pravidel některým družstvem :

1. pokud jedno z družstev mělo v okamžiku přerušení míč, zůstává v držení míče;
   
    
2. pokud žádné z družstev nemělo míč v držení, získává míč to družstvo, které mělo míč jako poslední;
   
    
3. pokud byla hra přerušena, protože se míč dotknul stropu nebo předmětů nad hrací plochou, získává míč to družstvo, které se nedotklo míče jako poslední.

   "Pravidlo o výhodě" uvedené v pravidle 13:2 neplatí v situacích popsaných v pravidle 13:4.

13:5 Pokud byl nařízen volný hod proti družstvu, které má míč, musí hráč, který míč v okamžiku zapískání drží, ihned míč položit nebo nechat padnout na zem na místě, kde se nachází (16:3e).

Provádění volného hodu

13:6 Volný hod se normálně provádí bez zapískání (s výjimkou 15:3b) v zásadě z místa, kde došlo k přestupku. Dále jsou uvedeny výjimky z této zásady :

V situacích popsaných ve 13:4a-b se provádí volný hod po zapískání z místa, na kterém se nacházel míč při přerušení hry. V případě podle 13:4c se volný hod provádí také po zapískání z místa, nad kterým se míč dotkl stropu nebo zavěšených předmětů.

Pokud rozhodčí nebo technický delegát (z IHF nebo kontinentální či národní federace) přerušil hru kvůli porušení pravidel ze strany hráče nebo funkcionáře bránícího družstva a následuje upozornění nebo osobní trest, měl by poté být volný hod proveden z místa, na kterém se nacházel míč při přerušení hry, pokud je taková pozice výhodnější než místo, kde došlo k přestupku.

Stejná výjimka jako v předchozím odstavci platí v případě, kdy časoměřič přeruší hru pro chybu při střídání nebo neoprávněný vstup na hrací plochu podle pravidel 4:2-3 nebo 4:5-6.

V souladu s pravidlem 7:10 se volný hod nařízený za pasivní hru provádí z místa, na kterém se nacházel míč při přerušení hry.

Bez ohledu na důvody a výklad v předchozích odstavcích nemůže být volný hod nikdy prováděn z brankoviště rozehrávajícího družstva ani z vnitřního prostoru čáry volného hodu družstva soupeře. Pokud taková pozice pro provedení vyplývá z předchozích odstavců, musí být volný hod proveden z nejbližšího místa mimo vymezený prostor.

Komentář :

Pokud leží správné místo pro provedení volného hodu na čáře volného hodu bránícího družstva, musí se rozehrávat přesně z tohoto místa. Čím vzdálenější je však správná pozice od čáry volného hodu bránícího družstva, tím větší může být tolerance - vzdálenost od správného místa, se kterou může být volný hod proveden. Tato tolerance se postupně zvyšuje až na 3 m v případě, kdy družstvo rozehrává volný hod bezprostředně od vlastního brankoviště.

Takto popsaná tolerance neplatí v souvislosti s přestupkem proti pravidlu 13:5 ve spojení s pravidlem 16:3e. V takových případech se musí rozehrávat přesně ze správného místa.

13:7 Jestliže je hráč družstva, které má rozehrávat volný hod, s míčem v ruce na správném místě k provedení hodu, není mu dovoleno míč položit a znovu zvednout, nebo jej odrazit od země a opět chytit (13:1a).

13:8 Před provedením volného hodu se nesmějí hráči útočícího družstva dotýkat čáry volného hodu ani ji překročit (15:1).

Když jsou při provádění volného hodu útočníci mezi čarou brankoviště a čarou volného hodu, musí rozhodčí toto chybné postavení opravit, pokud by mělo vliv na hru (15:1). Volný hod se pak provádí na zapískání (15:3b).

Pokud hráči útočícího družstva při volném hodu prováděném na zapískání překročí čáru volného hodu nebo se jí dotknou dříve, než míč opustí ruku házejícího hráče, bude nařízen volný hod pro bránící družstvo (13:1a).

13:9 Při provádění volného hodu musí být hráči soupeře vzdáleni nejméně 3 m od házejícího hráče. Je-li volný hod prováděn od jejich čáry volného hodu, mohou se však postavit bezprostředně před čáru brankoviště.

Nařízení 7 m hodu

14:1 Sedmimetrový hod se nařizuje za :

1. zmaření jasné gólové příležitosti na celé hrací ploše hráčem nebo funkcionářem soupeřova družstva;
   
    
2. neoprávněné zapískání při jasné brankové příležitosti;
   
    
3. zmaření jasné brankové příležitosti zásahem osoby, která není zúčastněna na utkání (s výjimkou komentáře k 9:1).

   Definice "jasné brankové příležitosti" je uvedena ve vysvětlivce 8.

14:2 Pokud hráč útočícího družstva udrží přes porušení pravidel (14:1a) míč i tělo pod plnou kontrolou, nesmí být nařízen 7 m hod, ani když hráč poté jasnou brankovou příležitost nevyužije.

Ve všech situacích, kdy by bylo možné nařídit 7 m hod, by měli rozhodčí zasahovat teprve tehdy, kdy jsou si zcela jisti, že takové rozhodnutí je skutečně oprávněné a nutné. Když se útočník přes neoprávněný zákrok obránce chystá vystřelit na branku, není žádný důvod nařídit 7 m hod. Je-li naproti tomu zřejmé, že hráč skutečně kvůli porušení pravidel ztratil kontrolu nad míčem nebo vlastním tělem, a tím byla jasná branková příležitost zmařena, musí být 7 m hod nařízen.

14:3 Při nařízení 7 m hodu musí rozhodčí oznámit time-out (2:2).

Provádění 7 m hodu

14:4 Sedmimetrový hod musí být proveden do 3 sekund po zapískání rozhodčího v poli jako přímý hod na branku (13:1a).

14:5 Při provádění 7 m hodu se házející hráč nesmí dotknout čáry 7 m hodu, ani ji překročit, dokud míč neopustil jeho ruku (13:1a).

14:6 Po provedení 7 m hodu smí provádějící hráč nebo jeho spoluhráči s míčem hrát dále teprve poté, až se dotknul protihráče nebo branky (13:1a).

14:7 Při provádění 7 m hodu musí být všichni spoluhráči provádějícího hráče vně čáry volného hodu, dokud míč neopustí ruku střílejícího hráče. Jinak bude nařízen volný hod proti družstvu, které provádělo 7 m hod (13:1a).

14:8 Při provádění 7 m hodu musí být hráči soupeře vně čáry volného hodu a vzdáleni nejméně 3 m od čáry 7 m hodu, dokud míč neopustí ruku střílejícího hráče. Jinak se bude 7 m hod v případě, že míč neskončí v brance, opakovat.

14:9 Jestliže brankář překročí čáru hranice brankáře - 4m čáru - (1:7, 5:12) dříve, než míč opustil ruku házejícího hráče, musí se 7 m hod opakovat, pokud nebylo dosaženo gólu.

14:10 Pokud je hráč s míčem připraven ve střelecké pozici k provedení 7 m hodu, není již povoleno střídat brankáře. Každý pokus o vystřídání brankáře v takové situaci bude trestán jako nesportovní chování (8:4; 16:1d; 16:3c).

Obecné pokyny pro provádění hodů

(výhozu, vhazování, vyhazování, volného hodu, 7 m hodu)

15:1 Před provedením hodu musí být míč v ruce házejícího hráče.

Všichni hráči musí zaujmout postavení, které odpovídá příslušnému hodu. S výjimkou ustanovení pravidla 10:3, druhého odstavce, musí hráči zůstat v korektním postavení, dokud míč neopustí ruku provádějícího hráče.

Špatné výchozí postavení se musí opravit (s výjimkou 13:8, druhý odstavec, a 15:7).

15:2 S výjimkou provádění vyhazování musí mít hráč při provádění hodu alespoň část jedné nohy v neustálém dotyku se zemí (13:1a). Druhou nohu lze opakovaně zvedat a znovu ji pokládat na zem.

15:3 Hra musí být znovu zahájena zapískáním rozhodčích :

1. vždy při výhozu (10:3) a 7 m hodu (14:4).
   
    
2. v případě vhazování, vyhazování nebo volného hodu :
   • při zahájení hry po time-outu
   • při zahájení hry volným hodem podle pravidla 13:4
   • při zdržování provádění hodu
   • po opravě postavení hráčů
   • po upozornění nebo napomenutí.

Po zapískání k hodu musí házející hráč míč do 3 sekund odehrát (13:1a).

15:4 Hod je proveden, když míč opustil ruku házejícího hráče (s výjimkou 12:2).

Při provádění hodu nesmí házející hráč předat míč spoluhráči a spoluhráči se nesmějí míče dotknout (13:1a).

15:5 Hráč provádějící hod se smí znovu dotknout míče teprve poté, když se míč dotknul jiného hráče nebo branky (13:1a).

15:6 Ze všech hodů je možno přímo dosáhnout gólu (s výjimkou vyhazování, při kterém není možný vlastní gól, 12:2).

15:7 Při provádění výhozu, vhazování nebo volného hodu nesmí rozhodčí opravovat chybné postavení obránce, pokud tím při okamžitém provedení hodu nevznikne rozehrávajícímu družstvu nevýhoda. Jestliže nevýhoda vznikla, musí být chybné postavení opraveno (15:3b).

Pokud rozhodčí zapískají k provedení hodu přes nesprávné postavení hráče soupeře, pak jsou tito hráči plně akceschopní.

Když hráč soupeře svým postavením v nedovolené blízkosti nebo jiným porušením pravidel zdržuje nebo narušuje provedení hodu, musí být napomenut a v opakovaném případě vyloučen (16:1c a 16:3f).

Napomenutí

16:1 Napomínat se může za:

1. fauly a obdobná porušení pravidel o chování se k soupeři (5:5, 8:2), která podle pravidla 8:3 nepatří do kategorie "progresivního trestání".

Napomínat se musí za :

1. porušení pravidel, která mají být trestána progresivně (8:3);
   
    
2. porušení pravidel při provádění hodu družstvem soupeře (15:7);
   
    
3. nesportovní chování hráče nebo funkcionáře družstva (8:4).

Komentář :

Hráč by neměl být napomínán více než jedenkrát a družstvo by nemělo obdržet více než tři napomenutí.

Hráč, který byl již vyloučen, by už neměl být napomínán.

Funkcionáři jednoho družstva by měli být napomínáni pouze jednou.

16:2 Napomenutí musí rozhodčí ukázat provinivšímu se hráči nebo funkcionáři a zapisovateli nebo časoměřiči vzpažením ruky se žlutou kartou (signalizační znak 13; žlutá karta by měla mít rozměry asi 9 x 12 cm).

Vyloučení

16:3 Vylučovat se musí za:

1. chybné střídání nebo vstup na hrací plochu v rozporu s pravidly (4:5-6);
   
    
2. opakované porušení pravidel o chování se k soupeři, které má být trestáno progresivně (8:3);
   
    
3. opakované nesportovní chování hráče na hrací ploše nebo mimo ni (8:4);
   
    
4. druhé nesportovní chování funkcionářů družstva, poté co některý z nich byl již podle pravidla 16:1d napomenut (8:4);
   
    
5. nepoložení míče při nařízení volného hodu proti družstvu, které mělo míč v držení (13:5);
   
    
6. opakované porušení pravidel při provádění hodů družstvem soupeře (15:7);
   
    
7. diskvalifikaci hráče nebo funkcionáře družstva během hrací doby (16:8, druhý odstavec);
   
    
8. nesportovní chování hráče před znovuzahájením hry, poté co byl potrestán vyloučením (16:12).

Komentář :

Nezávisle na nařízeních uvedených v odstavcích b, c, d, podle kterých se musí vylučovat až při opakovaném porušení pravidel, mají rozhodčí právo potrestat výrazné porušení pravidel přímo vyloučením, i když hráč předtím nebyl napomínán a ani družstvo ještě nedostalo tři napomenutí.

Funkcionář může být přímo potrestán vyloučením, i když žádný z funkcionářů družstva předtím nebyl napomenut.

16:4 Vyloučení musí rozhodčí po time-outu zřetelně ukázat provinivšímu se hráči a zapisovateli nebo časoměřiči použitím znaku pro vyloučení - vzpažením ruky se dvěma vztyčenými prsty (signalizační znak 14).

16:5 Vyloučení platí vždy na dvě minuty hrací doby. Třetí vyloučení stejného hráče je spojeno s diskvalifikací (16:6g).

V průběhu doby vyloučení nesmí být vyloučený hráč nasazen do hry a spoluhráči ho nesmí být na hrací ploše nahradit.

Doba vyloučení začíná zapískáním ke znovuzahájení hry.

Pokud doba vyloučení hráče neuplynula do konce prvního poločasu, pokračuje dále od začátku druhého poločasu. Totéž platí mezi řádnou hrací dobou a prodloužením stejně jako po dobu prodloužení utkání.

Diskvalifikace

16:6 Diskvalifikovat se musí za:

1. vstup neoprávněného hráče na hrací plochu (4:3).
   
    
2. třetí (nebo každé další) nesportovní chování funkcionáře družstva, poté co některý z funkcionářů již byl podle pravidla 16:3d potrestán vyloučením (8:4).
   
    
3. porušení pravidel, které ohrožuje zdraví protihráče (8:5).
   
    
4. hrubé nesportovní chování hráče nebo funkcionáře družstva na hrací ploše nebo mimo ni (8:6).
   
    
5. násilnost hráče mimo hrací dobu, to znamená před začátkem utkání nebo během přestávky (8:7; 16:13b, d).
   
    
6. násilnost funkcionáře družstva (8:7).
   
    
7. třetí vyloučení téhož hráče (16:5).
   
    
8. opakované nesportovní chování hráče nebo funkcionáře družstva během přestávky (16:13d).

16:7 Diskvalifikaci musí rozhodčí po time-outu zřetelně ukázat provinivšímu se hráči nebo funkcionáři a zapisovateli nebo časoměřiči vzpažením ruky s červenou kartou (signalizační znak 13; červená karta by měla mít rozměry asi 9 x 12 cm).

16:8 Diskvalifikace hráče nebo funkcionáře družstva platí vždy pro zbytek hrací doby. Hráč či funkcionář musí ihned opustit hrací plochu i prostor pro střídání. Po opuštění hrací plochy a prostoru pro střídání nesmí mít hráč či funkcionář žádnou formou kontakt s družstvem.

Diskvalifikace hráče nebo funkcionáře družstva během hrací doby, uvnitř nebo mimo hrací plochy, je vždy spojena s vyloučením pro družstvo. To znamená, že počet hráčů družstva na hrací ploše se snižuje o jednoho (16:3g). Tato redukce na hrací ploše bude však trvat 4 minuty, pokud byl hráč diskvalifikován za situace odpovídající pravidlu 16:12.

Diskvalifikací se snižuje počet hráčů, případně funkcionářů, které má družstvo k dispozici (s výjimkou 16:13b). Po uplynutí doby vyloučení je však družstvu dovoleno znovu doplnit počet hráčů na hrací ploše.

Diskvalifikace platí v principu jen pro zbytek utkání, ve kterém byla udělena. Posuzuje se jako rozhodnutí rozhodčího na základě jeho pozorování skutečnosti. S diskvalifikací nejsou spojeny žádné následky nad rámec daného zápasu, vyjma případů diskvalifikace za násilnost (16:6e-f) nebo pokud hrubé nesportovní chování hráče nebo funkcionáře (16:6d) odpovídá vysvětlivce 6a nebo d. Takové diskvalifikace musí být objasněny v zápise o utkání (17:11).

Vyloučení do konce utkání

16:9 Vyloučit do konce utkání se musí za:

Násilnost hráče (podle definice v pravidle 8:7) během hrací doby (16:3, první odstavec; 2:6), a to i mimo hrací plochu.

16:10 Vyloučení do konce utkání musí rozhodčí po time-outu zřetelně ukázat provinivšímu se hráči a zapisovateli nebo časoměřiči pomocí předepsaného signalizačního znaku 15, tedy zkřížením paží ve výši hlavy.

16:11 Vyloučení do konce utkání platí vždy pro zbytek hrací doby a družstvo musí na hrací ploše hrát oslabeno o jednoho hráče.

Hráč vyloučený do konce utkání nesmí být nahrazen a musí ihned opustit hrací plochu i prostor pro střídání. Po opuštění hrací plochy a prostoru pro střídání nesmí mít hráč či funkcionář žádnou formou kontakt s družstvem.

Vyloučení do konce utkání musí rozhodčí pro projednání v příslušných orgánech popsat v zápise o utkání.

Více přestupků v jediné situaci

16:12 Hráč nebo funkcionář družstva, který se současně nebo v přímé posloupnosti před zapískáním ke znovuzahájení hry dopustí více přestupků, které vyžadují rozdílná potrestání, bude zásadně potrestán pouze jedním, nejpřísnějším z odpovídajících trestů. To platí vždy v případě násilnosti.

Platí však následující zvláštní výjimky, při kterých bude družstvo vždy redukováno na hrací ploše na 4 minuty :

1. pokud se hráč, který byl právě potrestán vyloučením, před znovuzahájením hry dopustí nesportovního chování, obdrží další dodatečný trest vyloučení (16:3h); pokud je toto dodatečné vyloučením třetím v pořadí pro tohoto hráče, bude diskvalifikován;
   
    
2. pokud se hráč, který byl právě diskvalifikován (přímo nebo kvůli svému třetímu vyloučení), dopustí před znovuzahájením hry nesportovního chování, obdrží družstvo další dodatečný trest, kterým se redukce družstva prodlužuje na 4 minuty;
   
    
3. pokud se hráč, který byl právě vyloučen, dopustí před znovuzahájením hry hrubého nesportovního chování, bude dodatečně diskvalifikován (16:6d); oba tresty celkem znamenají redukci družstva na 4 minuty (16:8, druhý odstavec);
   
    
4. pokud se hráč, který byl právě diskvalifikován (přímo nebo kvůli svému třetímu vyloučení), dopustí před znovuzahájením hry hrubého nesportovního chování, obdrží družstvo další dodatečný trest, kterým se redukce družstva prodlužuje na 4 minuty;

Porušení pravidel mimo hrací dobu

16:13 Situace popsané v pravidlech 16:1, 16:3, 16:6 a 16:9 zahrnují obecně porušení pravidel, ke kterým došlo během hrací doby (2:8).

K hrací době náleží prodloužení a time-outy, avšak nikoli přestávky.

Nesportovní chování, hrubé nesportovní chování nebo násilnost ze strany hráče nebo funkcionáře družstva v místě utkání, ale mimo hrací dobu, budou potrestány následovně :

Před zápasem :

1. při nesportovním chování napomenutím (16:1d).
   
    
2. při hrubém nesportovním chování nebo násilnosti diskvalifikací (16:6d-f), po které družstvo může nastoupit k utkání se 12 hráči a 4 funkcionáři.

   V průběhu přestávky :

3. při nesportovním chování napomenutím (16:1d).
   
    
4. při opakovaném či hrubém nesportovním chování nebo násilnosti diskvalifikací (16:6b, d-f, h). V případě opakovaného nesportovního chování se zde uplatní pravidla 16:3c-d, která platí během hrací doby.

   Po diskvalifikaci během přestávky může družstvo nastoupit na hrací plochu ve stejném počtu hráčů, jako mělo před přestávkou.

   Po utkání :

5. písemným hlášením.

17:1 Každé utkání řídí dva rovnoprávní rozhodčí, kterým pomáhají zapisovatel a časoměřič.

17:2 Dohled rozhodčích nad chováním hráčů začíná jejich vstupem do areálu sportoviště a končí, až když sportoviště opustí.

17:3 Rozhodčí jsou odpovědni za přezkoumání hrací plochy, branek a míčů před začátkem utkání. Rozhodují o tom, se kterými míči se bude hrát (1 a 3:1).

Kromě toho rozhodčí zjišťují přítomnost obou družstev v předepsaném sportovním oblečení, kontrolují zápis o utkání a vybavení hráčů. Starají se o to, aby počet hráčů a funkcionářů v prostoru pro střídání odpovídal pravidlům, a kontrolují přítomnost a totožnost obou odpovědných funkcionářů družstev. Všechny nedostatky musí být odstraněny (4:1-2 a 4:7-9).

17:4 Losování provádí jeden z rozhodčích za přítomnosti druhého rozhodčího a kapitánů obou družstev (10:1).

17:5 Na začátku utkání zaujme jeden z rozhodčích pozici "rozhodčího v poli" za družstvem, které provádí výhoz.

Rozhodčí v poli zahajuje hru zapískáním k výhozu (10:3).

Když potom získá míč druhé družstvo, převezme tento rozhodčí pozici na brankové autové čáře nyní bránícího družstva.

Druhý rozhodčí začíná jako "brankový rozhodčí" na brankové autové čáře družstva začínajícího v obraně. Stává se rozhodčím v poli, jakmile se tomuto družstvu podaří získat míč.

Během utkání si rozhodčí musí strany občas měnit.

17:6 Celé utkání musí zásadně řídit stejní rozhodčí.

Rozhodčí odpovídají za to, že všechna porušení pravidel budou potrestána, aby tak zaručili průběh utkání v souladu s pravidly (s výjimkou 13:2 a 14:2).

Odpadne-li jeden z rozhodčích během utkání, řídí zbývající rozhodčí utkání sám. (V kontinentálních soutěžích a akcích IHF se situace přizpůsobí konkrétnímu reglementu.)

17:7 Jestliže oba rozhodčí při porušení pravidel odpískali přestupek proti témuž družstvu, ale mají rozdílný názor na výši potrestání, platí vždy přísnější trest.

17:8 Jestliže oba rozhodčí odpískali porušení pravidel nebo míč opustil hrací plochu a přitom rozhodčí mají rozdílný názor na to, které družstvo má získat míč, platí společné rozhodnutí, kterého dosáhnou oba rozhodčí po krátkém rozhovoru. Pokud se jim nepodaří shodnout na společném rozhodnutí, má přednost rozhodnutí rozhodčího v poli.

Vždy je povinný time-out. Po zřetelném signalizačním znaku určujícím pokračování hry bude hra znovu zahájena zapískáním (2:8f, 15:3b).

17:9 Oba rozhodčí odpovídají za počítání (záznam) gólů.

Kromě toho si zaznamenávají napomenutí, vyloučení, diskvalifikace a vyloučení do konce utkání.

17:10 Oba rozhodčí odpovídají za kontrolu hrací doby. Pokud se vyskytnou pochybnosti o správnosti měření času, učiní rozhodčí společné rozhodnutí (viz také pravidlo 2:3).

17:11 Rozhodčí odpovídají za řádné vyplnění zápisu o utkání po skončení zápasu.

Vyloučení do konce utkání (16:11) a diskvalifikace odpovídající pravidlu 16:8, čtvrtý odstavec, musí být v zápise o utkání zdůvodněny.

17:12 Rozhodnutí učiněná rozhodčími na základě jejich vlastního pozorování nebo posouzení skutečnosti jsou nenapadnutelná.

Pouze proti rozhodnutím, která jsou v rozporu s pravidly, je možno vznést protest.

V průběhu utkání jsou pouze odpovědní funkcionáři družstev oprávněni hovořit s rozhodčími.

17:13 Rozhodčí mají právo utkání přerušit nebo ukončit.

Před předčasným ukončením však musí být vyčerpány všechny možnosti k pokračování utkání.

17:14 Rozhodčím je přednostně určena černá barva oblečení.

18:1 Časoměřič má zásadně hlavní odpovědnost za hrací dobu, time-outy a čas vyloučení potrestaných hráčů.

Obdobně má zapisovatel hlavní odpovědnost za seznamy hráčů, za zápis o utkání, za nástup hráčů, kteří dorazí po začátku utkání, a za vstup neoprávněných hráčů.

Za další úlohy, jako je kontrola počtu hráčů a funkcionářů v prostorech pro střídání, stejně jako odchod a vstup střídajících hráčů, odpovídají společně.

Obecně by měl časoměřič vzít na sebe veškerá nutná přerušení hry.

Viz také vysvětlivku 9 pro korektní způsob zásahu časoměřiče / zapisovatele při plnění některé z jejich výše popsaných odpovědností.

18:2 Není-li k dispozici veřejná časomíra, musí časoměřič informovat odpovědné funkcionáře obou družstev o odehraném nebo ještě zbývajícím čase, zejména při time-outu.

Pokud není k dispozici časomíra s automatickým závěrečným signálem, přebírá časoměřič odpovědnost za spuštění závěrečného signálu v poločase a na konci utkání (viz pravidlo 2:3).

Pokud veřejné časoměrné zařízení neobsahuje také ukazatele času vyloučení (při utkáních IHF nejméně tři pro družstvo), uvede časoměřič čas návratu do hry a číslo dresu pro každého vyloučeného hráče na kartu, která bude postavena na stolku časoměřiče.

Při nařízení volného hodu nebo vhazování musí rozhodčí ihned ukázat směr následujícího hodu (znaky 7 nebo 9).

Poté by měly být úměrně situaci použity povinně předepsané signalizační znaky pro vyjádření každého osobního trestu (znaky 13-15).

Pokud se zdá, že by bylo užitečné vysvětlit také důvod pro nařízení volného nebo 7 m hodu, mohou být pro informaci znázorněny příslušné znaky 1-6 a 11. Znak 11 by však měl být ukázán vždy v situaci, kdy rozhodčí nařídili volný hod pro pasivní hru bez předchozího varování znakem 18.

Znaky 12, 16 a 17 jsou v situacích, kdy mají platnost, povinně předepsány.

Znaky 8, 10 a 18 se používají tehdy, když to rozhodčí považují za potřebné.

Seznam signalizačních znaků :

1. Vstup do brankoviště
2. Chyby při chytání míče a driblinku
3. Kroky nebo časové chyby
4. Svírání, držení nebo strkání
5. Tlučení, úder
6. Útočný faul
7. Vhazování - směr
8. Vyhazování
9. Volný hod - směr
10. Nedodržení 3m vzdálenosti
11. Pasivní hra
12. Dosažení gólu
13. Napomenutí (žlutá) - diskvalifikace (červená)
14. Vyloučení (2 minuty)
15. Vyloučení do konce utkání
16. Time-out
17. Povolení vstupu dvou oprávněných osob na hrací plochu při Time-outu
18. Varování pro pasivní hru

/ obrázky na stranách 52 až 60 originálu /

Vysvětlivka 1: Provedení volného hodu po závěrečném signálu (2:4-6)

V mnoha případech nemá družstvo, které má po uplynutí hrací doby možnost provádět volný hod, ve skutečnosti zájem vstřelit gól, buďto protože výsledek utkání je již jasný, nebo protože místo provedení volného hodu je příliš vzdáleno od soupeřovy branky. Ačkoli pravidla vyžadují provedení volného hodu, měli by rozhodčí přiměřeně zvážit situaci a posoudit volný hod jako rozehraný, pokud hráč nacházející se přibližně v korektní pozici míč nechal padnout na zem nebo jej podal rozhodčím.

V případech, kdy je zřejmé, že družstvo se chce pokusit o střelu na branku, musí se rozhodčí pokusit najít rovnováhu mezi poskytnutím této příležitosti (zvláště je-li šance velmi malá) a nezbytností zajistit, aby situace nepřerostla v časově náročné a frustrující divadlo. To znamená, že rozhodčí by měli hráče obou družstev zorganizovat a rychle srovnat do korektního postavení, aby mohl být volný hod bez zdržení proveden. Hráči střílejícího družstva musí jednoznačně a rychle zajistit, aby míč držel jen jeden hráč. Pokud hráči chtějí opustit hrací plochu za účelem vystřídání, činí tak na vlastní nebezpečí. Rozhodčí nejsou povinni čekat se zapískáním na žádného střídajícího hráče.

Rozhodčí musí navíc velmi pozorně sledovat případné přestupky ze strany obou mužstev, které vyžadují potrestání. Opakovaná porušení pravidel bránícími hráči musí být potrestána (15:7, 16:1c, 16:3f). Naproti tomu často porušují pravidla během provádění hodu útočníci, například když jeden nebo více hráčů překročí čáru volného hodu sice po zapískání, ale dříve, než míč opustil ruku střelce (13:8, třetí odstavec), nebo se střílející hráč při hodu pohne či vyskočí (15:2). Je mimořádně důležité nepřipustit neregulérní dosažení gólu.

Vysvětlivka 2 : Time-out (2:8)

Kromě situací popsaných v pravidle 2:8, ve kterých je time-out povinný, se očekává od rozhodčích, že nařídí time-out podle vlastního posouzení jeho nezbytnosti či vhodnosti také v jiných případech. Některé typické situace, ve kterých sice time-out není povinný, ale přesto bude za normálních okolností poskytnut, jsou :

1. působení vnějších vlivů, např. nutnost utřít hrací plochu.
   
    
2. možné zranění hráče.
   
    
3. jedno mužstvo hraje zjevně na čas, např. zdržuje provádění hodů nebo hráč odhodí míč nebo ho drží.
   
    
4. míč se dotkne stropu nebo předmětů nad hrací plochou (13:4c) a odrazí se daleko od místa, kde má být rozehrán následující volný hod.

Při posouzení nutnosti time-outu v těchto i v ostatních případech by rozhodčí měli především přihlížet k tomu, zda přerušení hry nebo time-out nezpůsobí neoprávněnou výhodu pro jedno z družstev. Pokud například jedno družstvo vede krátce před koncem výrazným rozdílem, nemusí být nezbytné dávat time-out při krátkém přerušení hry pro utření podlahy. Podobně pokud by neposkytnutím time-outu bylo znevýhodněno družstvo, které právě z jakýchkoli důvodů samo zdržuje nebo hraje na čas, není rovněž žádný zřejmý důvod pro time-out.

Dalším důležitým faktorem je očekávaná doba time-outu. Délku přerušení vyvolaného zraněním je většinou těžké odhadnout, proto je jistější odpískat time-out. Naproti tomu by rozhodčí neměli příliš rychle dávat time-out, když míč jen opustil hrací plochu. V takových případech je míč často obratem zpět a připraven ke hře. Pokud se míč nevrátí, měli by se rozhodčí soustředit na rychlé nasazení náhradního míče do hry (3:4), aby se vyhnuli time-outu.

Vysvětlivka 3: Time-out družstva (2:10)

Každé družstvo má právo požádat v každém poločase hrací doby (nikoli v případném prodloužení) o jeden time-out družstva ("Team Time-out") v trvání jedné minuty.

Některý z oprávněných funkcionářů družstva, které chce požádat o time-out družstva, musí položit "zelenou kartu" před časoměřiče na stolek. (Doporučuje se, aby zelená karta měla rozměry asi 15 x 20 cm a na každé její straně bylo velké písmeno "T".)

Družstvo může požádat o time-out družstva, jen když má míč v držení (míč ve hře nebo při přerušení hry). Za předpokladu, že družstvo neztratí míč dříve, než časoměřič zapíská (v takovém případě se zelená karta vrátí družstvu), bude time-out družstvu poskytnut ihned.

Časoměřič následně přeruší hru zapískáním, ukáže signalizační znak pro time-out (č.16) a ukáže nataženou rukou směrem k žádajícímu družstvu. (Je-li to nezbytné z důvodu hluku, vizuálních překážek či zmatku, měl by časoměřič vstát.) Zelená karta bude postavena na stolku na straně žádajícího družstva a zůstane tam po dobu trvání time-outu družstva.

Rozhodčí signalizují time-out a časoměřič poté zastaví časoměrné zařízení. Rozhodčí potvrdí time-out družstva a časoměřič spustí zvláštní stopky pro kontrolu délky time-outu družstva. Zapisovatel zaznamená čas time-outu družstva do zápisu o utkání u žádajícího družstva v příslušném poločase.

V průběhu time-outu družstva se hráči a funkcionáři družstva zdržují v prostoru pro střídání a v jeho blízkosti na hrací ploše. Rozhodčí zůstávají ve středu hrací plochy, jeden z nich by však měl pro odsouhlasení krátce zajít ke stolku časoměřiče.

Porušení pravidel během time-outu družstva mají stejné následky jako porušení pravidel během hrací doby. Nemá přitom žádný význam, zda se příslušný hráč nacházel na hrací ploše či mimo ni. Při nesportovním chování je možné vyloučení podle pravidel 8:4 a 16:3c.

Po 50 sekundách oznámí časoměřič akustickým signálem, že hra bude za 10 vteřin pokračovat.

Družstva jsou povinna být při skončení time-outu družstva připravena ke znovuzahájení hry. Hra bude znovu zahájena buďto hodem odpovídajícím situaci při udělení time-outu družstva, nebo - pokud byl míč ve hře - volným hodem žádajícího družstva z místa, kde se nacházel míč při přerušení hry.

Časoměřič spustí časoměrné zařízení současně se zapískáním rozhodčího.

Vysvětlivka 4 : Pasivní hra (7:10-11)

Všeobecné pokyny

Výklad ustanovení pravidel o pasivní hře sleduje záměr zamezit neatraktivním herním projevům, především cílenému zdržovaní hry. Předpokladem je, že rozhodčí rozeznávají a posuzují projevy pasivní hry během celé hrací doby stejně a jednotně.

Projevy pasivní hry mohou vznikat ve všech herních fázích útoku družstva, tedy v přechodu hracího pole, v přípravě akce i v závěrečné fázi.

Projevy pasivní hry se mohou často vyskytovat především v následujících herních situacích :

• těsný výsledek především před koncem utkání
• hra v oslabení (vyloučení hráčů)
• hráčská převaha jednoho družstva, především v obranných činnostech

Používání varovného signálu

Varovný signalizační znak by měl být využíván zvláště v následujících herních situacích :

1. varování při pomalém střídání nebo při pomalém přechodu přes hrací pole

Rozpozná se především podle následujících projevů :

• čekání na dokončení střídání uprostřed hrací plochy;
• driblování míčem na místě;
• zahrání míče zpět přes středovou čáru na vlastní polovinu, aniž by hráč byl tísněn;
• zdržování provedení výhozu nebo jiných hodů.

2. varování při prodlužovaném střídání v postupném útoku

Rozpozná se především podle následujících projevů :

• všichni hráči zaujali své pozice v útoku;
• družstvo zahájilo rozehrávku postupného útoku;
• teprve poté družstvo střídá.

Poznámka : družstvo, které rozehrálo protiútok z vlastní poloviny, ale nepodařilo se mu ho na soupeřově polovině dotáhnout do střelecké příležitosti, může poté uskutečnit potřebné střídání.

3. varování při příliš dlouhém postupném útoku

Každé útočící družstvo musí v zásadě dostat možnost připravit si útočnou fázi od začátku rozehrávkou. Příliš dlouhá fáze rozehrávky se rozpozná podle následujících projevů :

• nedaří se žádná cílená útočná akce; (poznámka : cílená útočná akce se vyznačuje především tím, že útočící družstvo využívá taktické útočné prostředky, dosahuje přečíslení, vytváří si prostorovou výhodu nebo zřetelně mění tempo proti přípravné rozehrávce)
• časté přihrávky ve stoje nebo v pohybu dozadu;
• opakované driblování míčem na místě;
• v akcích 1 proti 1 : předčasné otáčení hráče s míčem, čekání na přerušení hry rozhodčím, hráč s míčem nezískává v souboji prostorovou výhodu;
• aktivní chování obrany : aktivní způsob hry obránců znemožňuje změnu tempa útoku například pokrytím prostoru pro přihrávku či pohyb;
• útočící družstvo nedokáže zvýšit zřetelně tempo mezi fázemi rozehrávky a zakončení.

4. Po použití varovného signálu

Poté, co rozhodčí ukáže varovný signál, by měla být družstvu s míčem poskytnuta možnost dalšího rozehrání nejméně na 5 sekund - rozhodčí by přitom měli zohlednit výkonnostní úroveň různých věkových kategorií soutěží. Pokud se po této rozehrávce nepodaří zřetelně změnit tempo nebo zahájit akci směřující k ohrožení branky soupeře, měli by rozhodčí odpískat pasivní hru.

Poznámka : pasivní hra by neměla být odpískána během náběhu hráče s možností ohrožení branky nebo při přípravě hráče ke střelbě.

Provedení varovného signálu

Pokud rozhodčí (v poli nebo brankový) zjistí, že hra se vyvíjí směrem k pasivitě, zvedne ruku (signalizační znak 18), aby ukázal, že není rozpoznatelná žádná akce směřující ke střele na branku. Druhý rozhodčí by měl signál převzít.

Pokud družstvo, které má míč, nepodnikne žádný zřetelný pokus dostat se ke střele na branku, odpíská jeden z rozhodčích pasivní hru.

Během jednoho útoku - který začíná získáním míče a končí docílením gólu nebo ztrátou míče - by měl být tento signalizační znak použit pouze jednou.

Po ukázání varovného signálu by měli rozhodčí pro informaci ukázat varovný znak ještě jednou při prvním přerušení hry před provedením hodu.

Pokud útočící družstvo po použití varovného signalizačního znaku požádá o time-out družstva, měl by rozhodčí při znovuzahájení hry varovný signál ukázat znovu.

Vysvětlivka 5 : Nesportovní chování (8:4, 16:1d)

Nesportovním chováním může být například :

1. pokřikování na hráče provádějícího 7 m hod;
   
    
2. odstrčení míče nohou při přerušení hry, aby soupeř nemohl ihned provést nařízený hod;
   
    
3. nadávky soupeři nebo spoluhráči;
   
    
4. nevrácení míče, který přešel postranní čáru, střídajícím hráčem nebo funkcionářem;
   
    
5. zdržování hodu;
   
    
6. držení soupeře za součást sportovního oblečení;
   
    
7. nepoložení míče brankářem při odpískání 7 m hodu pro soupeře;
   
    
8. opakované obranné zákroky hráče v poli nohou proti míči;
   
    
9. opakovaný vstup obránce do vlastního brankoviště;
   
    
10. předstírání porušení pravidel ze strany protihráče.

Vysvětlivka 6 : Hrubé nesportovní chování (8:6, 16:6d)

Hrubé nesportovní chování může například být :

1. urážky (řečí, gestikulací, mimikou a tělesným kontaktem) jiné osoby (rozhodčího, časoměřiče, zapisovatele, delegáta, funkcionáře, hráče, diváka atd.);
   
    
2. odhození nebo odražení míče po výroku rozhodčích, kdy míč odletí tak daleko, že takové chování již nemůže být posouzeno jako prosté nesportovní chování;
   
    
3. natolik pasivní chování brankáře při nařízení 7 m hodu pro soupeře, kdy rozhodčí musí předpokládat, že brankář odmítá 7 m hod chytat;
   
    
4. oplácení po obdrženém faulu (reflexivní vrácení úderu);
   
    
5. vědomé nastřelení protihráče míčem po přerušení hry, pokud nebude kvalifikováno jako násilnost.

Vysvětlivka 7 : Výhoz (10:3)

Hlavní zásadou rozhodčích při výkladu pravidla 10:3 by mělo být přimět hráče k rychlému provedení výhozu. To znamená, že rozhodčí by neměli být přehnaně striktní a neměli by hledat možnosti, jak družstvo, které se pokouší o rychlé rozehrání, zapískáním vracet zpět nebo potrestat.

Rozhodčí se musí například vyvarovat zdržení kontroly postavení hráčů kvůli zapisování poznámek nebo jiným úlohám. Rozhodčí v poli by měl být připraven zapískat ihned, když hráč provádějící výhoz dosáhne korektního postavení za předpokladu, že není potřeba upravit postavení ostatních hráčů. Rozhodčí musí přitom mít na zřeteli, že spoluhráči rozehrávajícího hráče smějí překročit středovou čáru hned po zapískání. (Toto je výjimka ze základního pravidla pro provádění všech hodů.)

Přestože pravidla nařizují, že provádějící hráč musí stát na středové čáře a být vzdálen nejvýše 1,5 m od středu hrací plochy, nemusí být rozhodčí přehnaně striktní a dbát na centimetry. Důležité je neprodleně zabránit unfair projevům nebo nejistotě soupeře, kdy a kde bude výhoz proveden.

Kromě toho na většině hracích ploch není středový bod vyznačen a na některých hracích plochách je středová čára dokonce přerušena reklamou ve středovém kruhu. V takových případech musí samozřejmě rozehrávající hráč stejně jako rozhodčí správnou pozici odhadnout a jakákoli neústupnost nebo malichernost by přitom byla nereálná a nevhodná.

Vysvětlivka 8 : Definice "jasné brankové příležitosti" (14:1)

Pro výklad pravidla 14:1 jsou za jasnou brankovou příležitost považovány následující situace :

1. hráč, který má míč i své tělo pod kontrolou, je u čáry soupeřova brankoviště a má možnost střílet na branku, a přitom žádný hráč soupeře není v takové pozici, aby mohl střele povolenými prostředky zabránit;
   
    
2. hráč, který má míč i své tělo pod kontrolou, nabíhá nebo dribluje v protiútoku sám na brankáře soupeře, a přitom žádný další protihráč není v takové pozici, aby se mohl dostat před něj a protiútok zastavit;
   
    
3. hráč je v situaci odpovídající bodům a) nebo b) výše, ale nemá ještě míč v držení, je však připraven bezprostředně míč převzít. Rozhodčí musí být přesvědčeni, že přitom žádný hráč soupeře nebyl v takové pozici, aby mohl chycení přihrávaného míče povolenými prostředky zabránit;
   
    
4. brankář opustil své brankoviště a protihráč s míčem i tělem pod kontrolou má jasnou příležitost hodit míč bez překážky do prázdné branky. (Toto platí rovněž v případě, kdy se obránci nacházejí v postavení mezi střílejícím hráčem a brankou, avšak rozhodčí pak musí vzít v úvahu možnost těchto hráčů povoleným způsobem zasáhnout.)

Vysvětlivka 9 : Přerušení hry časoměřičem (18:1)

Pokud časoměřič přeruší hru kvůli chybě při střídání nebo vstupu na hrací plochu v rozporu s pravidly podle pravidel 4:2-3, 5-6, bude hra znovu zahájena volným hodem soupeře, v normálním případě na místě přestupku. Jestliže se ale v okamžiku přerušení hry míč nacházel na místě pro druhé družstvo výhodnějším, měl by volný hod být proveden na tomto místě (viz pravidlo 13:6, třetí a čtvrtý odstavec).

V případě těchto přestupků musí časoměřič hru neprodleně přerušit, bez ohledu na všeobecná "pravidla o výhodě" vyjádřená v pravidlech 13:2 a 14:2. Bude-li takovým přerušením hry na základě přestupku ze strany bránícího družstva zmařena jasná branková příležitost, musí být v souladu s pravidlem 14:1a nařízen 7 m hod.

V případě ostatních typů přestupků, které musí být hlášeny rozhodčím, by měl časoměřič obecně vyčkat až do nejbližšího přerušení hry. Pokud časoměřič přesto hru přeruší, nemůže takový zásah vést ke ztrátě míče. Hra bude znovu zahájena volným hodem pro družstvo, které mělo míč v držení v okamžiku přerušení. Pokud však takové přerušení hry bylo zaviněno přestupkem ze strany bránícího družstva a podle názoru rozhodčích byla předčasným přerušením zmařena jasná branková příležitost útočícího družstva, musí být podle pravidla 14:1b nařízen 7 m hod. Přestupky zpozorované časoměřičem / zapisovatelem by zásadně neměly vést k osobním trestům (s výjimkou pravidel 4:2-3, 5-6).

Nařízení 7 m hodu podle pravidla 14:1a, jak je již vysvětleno ve druhém odstavci shora, se vztahuje také na přerušení hry rozhodčím nebo delegátem (IHF, kontinentální nebo národní federace) kvůli porušení pravidel, které vede k varování nebo potrestání hráče nebo funkcionáře bránícího družstva, v okamžiku, kdy útočící družstvo má jasnou brankovou příležitost.

1. Prostory pro střídání jsou umístěny vlevo a vpravo od prodloužení středové čáry, vně postranní čáry, až ke konci použitých lavic pro střídání, a pokud to prostorové poměry dovolují, také za lavicemi (Pravidla, obr.1).

Reglement pro organizaci soutěží IHF a kontinentálních federací požaduje, aby střídačky začínaly 3,5 m od středové čáry. Tato norma platí jako doporučení i pro všechny ostatní soutěže na jiných úrovních.

Až ke vnější straně střídaček (nejméně 8 m od středové čáry) nesmí být u postranní čáry umístěny žádné předměty.

2. V prostorech pro střídání mohou být přítomni jen ti hráči a funkcionáři družstva, kteří jsou uvedeni v zápise o utkání (pravidlo 4:1-2).

Pokud má být k dispozici tlumočník, zaujme místo za střídačkou.

3. Funkcionáři družstva musí být v prostoru pro střídání oblečeni do úplného sportovního nebo civilního oděvu.

4. Zapisovatel a časoměřič pomáhají rozhodčím při kontrole správného obsazení prostor pro střídání před utkáním i v jeho průběhu.

Pokud před utkáním nejsou dodržena ustanovení pravidel týkající se prostoru pro střídání, nesmí být utkání zahájeno, dokud nejsou chyby odstraněny. Vzniknou-li takové nedostatky v průběhu utkání, může být hra při nejbližším přerušení hry znovu zahájena až po jejich odstranění.

5. Funkcionáři mají právo a povinnost starat se o své družstvo a vést ho i během utkání ve sportovním a etickém duchu a při dodržování pravidel. Zásadně by měli sedět na střídačce.

Funkcionářům je však povoleno pohybovat se v prostoru pro střídání, zvláště za účelem:

• střídání hráčů;
• předávání taktických pokynů hráčům na hrací ploše a na střídačce;
• zajištění lékařského ošetření;
• vyžádání time-outu družstva;
• komunikace s časoměřičem / zapisovatelem. Toto platí pouze pro odpovědného funkcionáře družstva a jen ve výjimečných situacích (viz pravidlo 4:2).

Povolení pohybovat se platí zpravidla jen pro jednoho funkcionáře družstva. Ten funkcionář družstva, který se pohybuje popřípadě stojí, musí přitom dodržovat vymezení prostoru pro střídání, jak je stanoveno výše pod bodem 1. Funkcionáři družstva musí přitom dbát na to, aby neomezovali výhled časoměřiče / zapisovatele.

Hráči, kteří se nacházejí v prostoru pro střídání, by zásadně měli sedět na střídačce.

Hráčům je však povoleno :

• pohybovat se za střídačkami pro rozcvičení, bez použití míče, pokud to prostorové poměry dovolují a nepůsobí to rušivě.

Hráčům ani funkcionářům družstva není dovoleno :

• provokujícím, protestujícím nebo jakýmkoli nesportovním způsobem (řeč, mimika, gestikulace) urážet nebo obtěžovat rozhodčí, delegáta, časoměřiče, zapisovatele, hráče, funkcionáře družstev nebo diváky;
• opustit prostor pro střídání s úmyslem ovlivnit hru;
• během rozcvičování stát nebo běhat u postranní čáry.

6. Při porušování pravidel o prostoru pro střídání jsou rozhodčí povinni postupovat podle pravidel 16:1d, 16:3c-d nebo 16:6b,d,g (napomenutí, vyloučení, diskvalifikace).

7. Pokud rozhodčí nezpozorovali, že ustanovení o prostoru pro střídání jsou porušována, musí je na to časoměřič nebo zapisovatel upozornit při nejbližším přerušení hry.

Jestliže je na utkání nasazen technický delegát IHF, kontinentální federace nebo národního svazu, má právo - bez vlivu na skutečnosti zjištěné rozhodčími a na jejich rozhodnutí - při nejbližším přerušení hry upozornit rozhodčí na možné porušení pravidel nebo nedodržování ustanovení o prostoru pro střídání.

Hra bude v takovém případě znovu zahájena hodem odpovídajícím původní herní situaci.

Jestliže však technický delegát musí kvůli přestupku některého družstva okamžitě přerušit hru, bude utkání pokračovat hodem družstva soupeře (volný hod nebo při jasné brankové příležitosti 7 m hod).

Hráč nebo funkcionář, který se takového přestupku dopustil, musí být rozhodčími potrestán; popis provinění musí být uveden do zápisu o utkání.

8. Pokud rozhodčí nepotrestali přestupek proti pravidlům o prostorech pro střídání, přestože na něj byli upozorněni, musí delegát postoupit zprávu příslušnému orgánu (např. disciplinární komisi). Tento orgán rozhodne o následcích událostí v prostoru pro střídání a posoudí jednání rozhodčích.

1. Hrací plocha (obr.1) je obdélník o rozměrech 40 x 20 m. Délka stran by měla být zkontrolována přeměřením délky obou úhlopříček. Jejich délka mezi vnějšími rohy by měla být 44,72 m. Délky úhlopříčky jedné poloviny hrací plochy mezi vnějšími rohy u středové a postranní čáry by měla činit 28,28 m.

   Hrací plocha se ohraničuje značením čárami (liniemi). Brankové čáry (mezi tyčemi branky) jsou, stejně jako tyče samotné, široké 8 cm, všechny ostatní čáry mají šířku 5 cm. Čáry, které ohraničují vedle sebe ležící části hrací plochy, mohou být nahrazeny rozdílnými barvami jednotlivých oblastí.

2. Brankoviště před brankami se skládá z obdélníku 3 x 6 metrů a ze dvou po stranách připojených čtvrtkruhů o poloměru 6 metrů. Sestrojí se tak, že paralelně k brankové čáře se ve vzdálenosti 6 metrů mezi zadní hranou brankové čáry a přední hranou čáry brankoviště vyznačí tři metry dlouhá čára. Tato čára pokračuje na obou stranách čtvrtkruhem se středem na zadní vnitřní hraně příslušné brankové tyče a s poloměrem 6 metrů. Čáry a čtvrtkruhy, které ohraničují brankoviště, se nazývají čáry brankoviště. Vzdálenost mezi vnějšími hranami průsečíků těchto čtvrtkruhů a brankové-autové čáry tak činí 15 metrů (obr.5).
   
    
3. Přerušovaná čára volného hodu (9-m čára) běží paralelně a soustředně s čarou brankoviště, ve vzdálenosti dalších 3 metrů od čáry brankoviště. Úseky čáry a mezery mezi nimi měří vždy 15 cm. Čáry by měly být ohraničeny pravoúhle, případně radiálně. Zahnuté úseky se měří na vnější straně značkování.
   
    
4. 7-m čára je 1 metr dlouhá a vyznačí se rovnoběžně s brankovou čarou přímo před brankou, přitom vzdálenost od zadní hrany brankové čáry k přední hraně 7-m čáry činí 7 metrů (obr.5).
   
    
5. Čára hranice brankáře (4-m čára) před brankou je 15 cm dlouhá. Je umístěna - ve vzdálenosti 4 metrů, měřeno od zadní hrany brankové čáry k přední hraně 4-m čáry, tedy včetně obou čar samotných - rovnoběžně s brankovou čarou.
   
    
6. Hrací plochy by měly být vybaveny bezpečnostní zónou o šířce nejméně jednoho metru podél postranních čar a dvou metrů za brankovými-autovými čarami.
   
    
7. Branka (obr.2) stojí uprostřed příslušné brankové čáry. Branky musí být pevně zakotveny v podlaze nebo ve zdi za nimi. Jejich světlá šířka činí tři metry a světlá výška dva metry. Brankové tyče a břevno musí tvořit obdélník, jehož vnitřní úhlopříčky měří 360,5 cm (nejvýše 361 a nejméně 360 cm, s odchylkou maximálně 0,5 cm u jediné branky). Zadní strana brankových tyčí musí být v zákrytu se zadní hranou brankové čáry (a brankové-autové čáry), takže přední strana brankových tyčí přesahuje o 3 cm brankovou-autovou čáru.

   Brankové tyče a břevno, které je spojuje, musí být zhotoveny ze stejného materiálu (např. dřevo, lehký kov nebo syntetický materiál) a mít čtvercový průřez (8x8 cm). Hrany musí být zakulaceny s poloměrem 4 ± 1 mm. Brankové tyče a břevno musí být ze tří stran viditelných z hrací plochy natřeny dvěma navzájem kontrastními barvami, které se navíc zřetelně odlišují od pozadí. Obě branky musí mít stejné barvy.

   V rohu mezi tyčí a břevnem měří barevné pruhy 28 cm v každém směru a mají tutéž barvu. Všechny ostatní pruhy musí být dlouhé 20 cm. Každá branka musí být opatřena sítí, takzvanou brankovou sítí. Ta musí být upevněna takovým způsobem, aby do ní vhozený míč v normálním případě v brance zůstal a nemohl vyletět z branky ven. Je-li to potřebné, měla by být - uvnitř branky za brankovou čarou - umístěna další síť. Vzdálenost mezi brankovou čarou a touto další sítí by měla být asi 70 cm, nejméně však 60 cm.

8. Hloubka brankové sítě by měla být nahoře 0,9 m a dole 1,1 m za brankovou čarou, když pro obě míry platí tolerance ± 0,1 m. Oka sítě by neměla být větší než 10x10 cm. Síť musí být k tyčím a břevnu připevněna nejméně na každých 20 cm. Je povoleno spojit brankovou síť a další síť takovým způsobem, aby se míč nemohl dostat mezi obě sítě.
   
    
9. Ve vzdálenosti asi 1,5 m za brankou uprostřed brankové autové čáry by měla být zavěšena asi 5 m vysoká (od podlahy) vertikální bezpečnostní síť o délce 9-14 metrů.
   
    
10. Stolek časoměřiče stojí uprostřed mezi prostory pro střídání, u jedné z obou postranních čar. Stolek smí být nejvýše 4 m dlouhý a měl by být postaven 30-40 cm vysoko nad hrací plochou, aby byl zajištěn neomezený výhled.
    
     
11. Všechny rozměry bez zadání tolerance musí odpovídat normě ISO 2768-1 / 1989.
    
     
12. Normy pro branky na házenou byly schváleny Evropskou komisí pro normalizaci CEN (Comité Européen de Normalisation) v rámci normy EN 749 ve spojení s normou EN 202.10-1.